Petr Sís (* 1950)
Americký malíř, kreslíř, spisovatel a animátor českého původu.
Zřejmě nejvýznamnější původem český výtvarník, který se proslavil na
celém světě. Nakreslil obrázek ze své knihy o Praze, u jejíhož zrodu
stála vdova po prezidentovi USA J. F. Kennedym, Prahou okouzlená,
Jacquelin Kennedyová-Onasisová. V knize se odráží imaginace, jež je
městu Praze dána od jejího založení a obdiv, který k němu zadavatelka
práce i sám umělec chovají. Sís se považuje za Čecha "dočasně bydlícího"
v Americe. K návratu se však v nejbližší době nechystá. Jeho tvůrčí
umělecká cesta začíná na konci 60. let 20. století, když se Petr Sís
živil jako - jak sám tvrdí - první český diskžokej v pražském klubu
Olympic. Poté vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a stal se
úspěšným autorem animovaných filmů. Za snímek "Hlavy" získal v roce
1980 Zlatého medvěda na Filmovém fetivalu v Berlíně. V roce 1984 pak
odcestoval legálně do USA, kde měl vytvořit krátký film pro olympijské
hry v Los Angeles. Po jejich bojkotu ze strany komunistických států se
však odmítl vrátit domů. Dostal nabídku od Boba Dylana, aby pro něj
udělal kreslený videoklip, ale ten se rockové legendě nelíbil. Petr Sís
prorazil až jako autor plakátu pro úspěšný film Miloše Formana "Amadeus"
a později coby ilustrátor deníku The New York Times. Pražský rodák se
uchytil a začal opětovně tvořit. Za dobu svého pobytu v USA ilustroval
přes 50 knih. Dvacet z nich také sám napsal. Za autorský titul "Strom
života", přibližující mladým čtenářům Darwinovu evoluční teorii, 2004
získal na Mezinárodním veletrhu dětských knih v italské Bologni zlatou
medaili, kniha doposud vyšla už v 29 zemích světa. V roce 2005 dokončil
čtyři mozaiky ve stanici newyorského metra na 86. ulici. Výtvarné dílo
zobrazuje "oči města, které nikdy nespí". Petr Sís tak navázal na výzdobu
letiště v Baltimoru, univerzity v Minnesotě a na obrázky velryby, které
zpestřovaly vozy jinak šedého metra téměř rok a půl od podzimu 2001. Na
jednu z nedávno dokončených mozaik, jež mají zůstat v newyorské podzemce
natrvalo, se mu dokonce podařilo umístit hráče na bombardon s malou českou
vlaječkou. Stále sní o tom, že v rodné vlasti natočí animovaný seriál, jenže
většinu svým uměleckých zakázek získává za velkou louží.
Zdroj: Lidové noviny.
Zřejmě nejvýznamnější původem český výtvarník, který se proslavil na
celém světě. Nakreslil obrázek ze své knihy o Praze, u jejíhož zrodu
stála vdova po prezidentovi USA J. F. Kennedym, Prahou okouzlená,
Jacquelin Kennedyová-Onasisová. V knize se odráží imaginace, jež je
městu Praze dána od jejího založení a obdiv, který k němu zadavatelka
práce i sám umělec chovají. Sís se považuje za Čecha "dočasně bydlícího"
v Americe. K návratu se však v nejbližší době nechystá. Jeho tvůrčí
umělecká cesta začíná na konci 60. let 20. století, když se Petr Sís
živil jako - jak sám tvrdí - první český diskžokej v pražském klubu
Olympic. Poté vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a stal se
úspěšným autorem animovaných filmů. Za snímek "Hlavy" získal v roce
1980 Zlatého medvěda na Filmovém fetivalu v Berlíně. V roce 1984 pak
odcestoval legálně do USA, kde měl vytvořit krátký film pro olympijské
hry v Los Angeles. Po jejich bojkotu ze strany komunistických států se
však odmítl vrátit domů. Dostal nabídku od Boba Dylana, aby pro něj
udělal kreslený videoklip, ale ten se rockové legendě nelíbil. Petr Sís
prorazil až jako autor plakátu pro úspěšný film Miloše Formana "Amadeus"
a později coby ilustrátor deníku The New York Times. Pražský rodák se
uchytil a začal opětovně tvořit. Za dobu svého pobytu v USA ilustroval
přes 50 knih. Dvacet z nich také sám napsal. Za autorský titul "Strom
života", přibližující mladým čtenářům Darwinovu evoluční teorii, 2004
získal na Mezinárodním veletrhu dětských knih v italské Bologni zlatou
medaili, kniha doposud vyšla už v 29 zemích světa. V roce 2005 dokončil
čtyři mozaiky ve stanici newyorského metra na 86. ulici. Výtvarné dílo
zobrazuje "oči města, které nikdy nespí". Petr Sís tak navázal na výzdobu
letiště v Baltimoru, univerzity v Minnesotě a na obrázky velryby, které
zpestřovaly vozy jinak šedého metra téměř rok a půl od podzimu 2001. Na
jednu z nedávno dokončených mozaik, jež mají zůstat v newyorské podzemce
natrvalo, se mu dokonce podařilo umístit hráče na bombardon s malou českou
vlaječkou. Stále sní o tom, že v rodné vlasti natočí animovaný seriál, jenže
většinu svým uměleckých zakázek získává za velkou louží.
Zdroj: Lidové noviny.
zpět