Jan Jeňýk Pacák (* 26. dubna 1941, † 23. března 2007)
Český malíř, grafik a hudebník multiinstrumentalista.
Pochází z výtvarnické rodiny, vyučil se keramikem a absolvoval
(1959 – 1965) Akademii výtvarných umění v Praze. Hudebnicky se
uplatňoval v dixielandové éře zlomu 50. a 60. let 20. století
jako hráč na kontrabas, banjo, kazoo a bicí mimojiné v kapelách
Brontosaurus, Dixieland ČSA, Dixie mediků LFH, Dixie Party, Dixie
Rag Party a Metronom Dixie. Přeorientoval se na rock a hrál na bicí
ve Studijní skupině Big Beatu Pavla Sedláčka (1962), B. B. Quintetu
(1962 – 1963), Experimentální skupině Petra Brožka, ve Sputnicích
(1964). Společně se Zdeňkem Rytířem založil v srpnu 1964 folkovou
skupinu Blue Five, kde hrál na harmoniku, flétnu, okarínu, valchu,
kazoo a zpíval. Dlouhodobě (1965 – 1971) byl členem skupiny Olympic.
Vrátil se k jazzu a vystupoval se soubory Traditional Jazz Studio
a Classic Jazz Collegium, avšak 1975 opustil hudební dráhu a začal
se věnovat výtvarnému umění. Přesto vystupoval s amatérskými soubory
Grafičanka a Měcheničtí slavíci, spolupracoval jako studiový hudebník
s folkovými ansámbly (např. Kantoři či Spirituál kvintet) apod. Jako
zpěvák poutal od svých dixielandových začátků scatovými improvizacemi,
v Olympicu se uplatňoval v ansámblových vokálech, ale i sólisticky
(např. v titulech "Everybody", "Strejček Jonatán"; byl označen za
nejbizarnější pěvecký zjev naší hudební scény – viz obal LP "Pták
Rosomák" (1969); v Olympicu získal uznání i širokou popularitu též
svým uměním bubeníka a moderátora - baviče (vystoupení totiž oživoval
glosami a komediálními vložkami). Nahrával např. s orchestrem Václava
Zahradníka a Orchestrem Čs. televize ("Bonsoir Mademoiselle Paris",
"Sluneční píseň"), s Classic Jazz Collegiem ("V domě straší duch"),
autorsky se uplatnil hlavně v Blue Five, byl editorem LP "Ragtime" v
roce 1976 (Supraphon). Celkem se interpretačně podílel na několika
desítkách LP a četných singlech různých skupin. V oblasti výtvarného
umění se věnoval i pedagogické činnosti, hlavně však významně působí
jako uznávaný tvůrce v oblastech malby, grafiky, ilustrace, plakátové
tvorby, keramiky, malby na porcelán, výtvarné spolupráce s televizí
a filmem; měl desítky samostatných výstav. Častou tematickou inspirací
je mu svět jazzu a vůbec hudby (viz i kresby publikované časopisecky
v Hudebních rozhledech, Melodii, Aktualitách Melodie, Klub Olympik).
Publikoval stať Jazz & Beat (časopis Klub Olympik, březen 1968, s. 12).
Zdroj: Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti, Praha 2002.
Český malíř, grafik a hudebník multiinstrumentalista.
Pochází z výtvarnické rodiny, vyučil se keramikem a absolvoval
(1959 – 1965) Akademii výtvarných umění v Praze. Hudebnicky se
uplatňoval v dixielandové éře zlomu 50. a 60. let 20. století
jako hráč na kontrabas, banjo, kazoo a bicí mimojiné v kapelách
Brontosaurus, Dixieland ČSA, Dixie mediků LFH, Dixie Party, Dixie
Rag Party a Metronom Dixie. Přeorientoval se na rock a hrál na bicí
ve Studijní skupině Big Beatu Pavla Sedláčka (1962), B. B. Quintetu
(1962 – 1963), Experimentální skupině Petra Brožka, ve Sputnicích
(1964). Společně se Zdeňkem Rytířem založil v srpnu 1964 folkovou
skupinu Blue Five, kde hrál na harmoniku, flétnu, okarínu, valchu,
kazoo a zpíval. Dlouhodobě (1965 – 1971) byl členem skupiny Olympic.
Vrátil se k jazzu a vystupoval se soubory Traditional Jazz Studio
a Classic Jazz Collegium, avšak 1975 opustil hudební dráhu a začal
se věnovat výtvarnému umění. Přesto vystupoval s amatérskými soubory
Grafičanka a Měcheničtí slavíci, spolupracoval jako studiový hudebník
s folkovými ansámbly (např. Kantoři či Spirituál kvintet) apod. Jako
zpěvák poutal od svých dixielandových začátků scatovými improvizacemi,
v Olympicu se uplatňoval v ansámblových vokálech, ale i sólisticky
(např. v titulech "Everybody", "Strejček Jonatán"; byl označen za
nejbizarnější pěvecký zjev naší hudební scény – viz obal LP "Pták
Rosomák" (1969); v Olympicu získal uznání i širokou popularitu též
svým uměním bubeníka a moderátora - baviče (vystoupení totiž oživoval
glosami a komediálními vložkami). Nahrával např. s orchestrem Václava
Zahradníka a Orchestrem Čs. televize ("Bonsoir Mademoiselle Paris",
"Sluneční píseň"), s Classic Jazz Collegiem ("V domě straší duch"),
autorsky se uplatnil hlavně v Blue Five, byl editorem LP "Ragtime" v
roce 1976 (Supraphon). Celkem se interpretačně podílel na několika
desítkách LP a četných singlech různých skupin. V oblasti výtvarného
umění se věnoval i pedagogické činnosti, hlavně však významně působí
jako uznávaný tvůrce v oblastech malby, grafiky, ilustrace, plakátové
tvorby, keramiky, malby na porcelán, výtvarné spolupráce s televizí
a filmem; měl desítky samostatných výstav. Častou tematickou inspirací
je mu svět jazzu a vůbec hudby (viz i kresby publikované časopisecky
v Hudebních rozhledech, Melodii, Aktualitách Melodie, Klub Olympik).
Publikoval stať Jazz & Beat (časopis Klub Olympik, březen 1968, s. 12).
Zdroj: Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti, Praha 2002.
zpět