Zdeněk Miler (* 21. února 1921, † 30. listopadu 2011)
Český výtvarník, režisér animovaných filmů a ilustrátor.
Autor celosvětově známé postavičky Krtečka chtěl od roku 1939 studovat
na UMPRUM v Praze a absolvoval již přijímací talentové zkoušky. Obsazení
ČSR a uzavření vysokých škol nacisty ho přimělo odejít do Baťových závodů
ve Zlíně, kde působil coby animátor v tamním studiu. Což jej mimochodem
uchránilo, jako jedenadvacátý ročník, před totálním nasazením v Říši.
Od roku 1945 působil v pražském studiu Bratři v triku mistra Jiřího Trnky.
Miler je autorem několika protiválečných animovaných filmů. Vzpomenu film
"O milionáři, který ukradl Slunce" dle literární přelohy Jiřího Wolkera,
tento film byl oceněn na festivalu v Benátkách; nebo "Rudá stopa" (1962).
Proslavil se až v roce 1957 jako stvořitel malého šikovného Krtečka, jehož
si oblíbily děti doslova na celém světě. Známým se Krtek stal nejen v celé
Evropě, ale v poslední době jsou Krtečci doslova hitem ve východoasijských
státech, zejména v Japonsku a také v Číně. Prvním filmem s tímto hrdinou je
již legendární naučná pohádka "O plátěné košilce" aneb o tom, jak Krtek ke
kalhotkám přišel, popisující pěstování a zpracování lnu. Film je nejen prvním,
ale též posledním snímkem, v němž Krteček mluví. V dalších pokračováních, jež
vznikala až donedávna hlavní hrdinové záměrně nemluví, pouze vyjadřují své
emoce různými zvuky. A to právě z důvodu, aby se jejich příběhy mohly stát
zcela univerzálními v celosvětovém měřítku. Překvapením tedy je, že nejvíce
si Miler osobně cení krátkého filmu "Sametka". Jde o zcela originální příběh
stepující housenky. Byla slavná, šla výš a výš, a když byla na samém vrcholku,
najednou zmizela. Jak sám Miler říká: "Bezvadný fór." A kluk, který s ní byl
pořád, ji nemohl najít. Pozvali dokonce detektiva, ale nic. Nešťastný chlapec
sedne k piánu a zčne hrát melodii, se kterou vystupovali ... a najednou leze
něcoi po klaviatuře, a když to dolezlo k němu, otevřelo to křídla - krásný
motýl. Kluk vezme motýlka na prst, jde pomalu k oknu a pustí ho na svobodu.
Známé jsou také Milerovy animované seriály "O zvědavém štěňátku" (1960),
"O cvrčkovi" (1978 - 1979). Miler vynikl rovněž v roli zcela vynikajícího
ilustrátora, např. časopisových seriálů "Robot Miki", a samozřejmě obrázkovým
doprovodem mnoha dětských knížek. Namátkou jmenuji "O zvědavé mašince",
"Polámal se mraveneček" či neskutečného počtu knížek "O krtečkovi".
Zdroj: Internet.
Autor celosvětově známé postavičky Krtečka chtěl od roku 1939 studovat
na UMPRUM v Praze a absolvoval již přijímací talentové zkoušky. Obsazení
ČSR a uzavření vysokých škol nacisty ho přimělo odejít do Baťových závodů
ve Zlíně, kde působil coby animátor v tamním studiu. Což jej mimochodem
uchránilo, jako jedenadvacátý ročník, před totálním nasazením v Říši.
Od roku 1945 působil v pražském studiu Bratři v triku mistra Jiřího Trnky.
Miler je autorem několika protiválečných animovaných filmů. Vzpomenu film
"O milionáři, který ukradl Slunce" dle literární přelohy Jiřího Wolkera,
tento film byl oceněn na festivalu v Benátkách; nebo "Rudá stopa" (1962).
Proslavil se až v roce 1957 jako stvořitel malého šikovného Krtečka, jehož
si oblíbily děti doslova na celém světě. Známým se Krtek stal nejen v celé
Evropě, ale v poslední době jsou Krtečci doslova hitem ve východoasijských
státech, zejména v Japonsku a také v Číně. Prvním filmem s tímto hrdinou je
již legendární naučná pohádka "O plátěné košilce" aneb o tom, jak Krtek ke
kalhotkám přišel, popisující pěstování a zpracování lnu. Film je nejen prvním,
ale též posledním snímkem, v němž Krteček mluví. V dalších pokračováních, jež
vznikala až donedávna hlavní hrdinové záměrně nemluví, pouze vyjadřují své
emoce různými zvuky. A to právě z důvodu, aby se jejich příběhy mohly stát
zcela univerzálními v celosvětovém měřítku. Překvapením tedy je, že nejvíce
si Miler osobně cení krátkého filmu "Sametka". Jde o zcela originální příběh
stepující housenky. Byla slavná, šla výš a výš, a když byla na samém vrcholku,
najednou zmizela. Jak sám Miler říká: "Bezvadný fór." A kluk, který s ní byl
pořád, ji nemohl najít. Pozvali dokonce detektiva, ale nic. Nešťastný chlapec
sedne k piánu a zčne hrát melodii, se kterou vystupovali ... a najednou leze
něcoi po klaviatuře, a když to dolezlo k němu, otevřelo to křídla - krásný
motýl. Kluk vezme motýlka na prst, jde pomalu k oknu a pustí ho na svobodu.
Známé jsou také Milerovy animované seriály "O zvědavém štěňátku" (1960),
"O cvrčkovi" (1978 - 1979). Miler vynikl rovněž v roli zcela vynikajícího
ilustrátora, např. časopisových seriálů "Robot Miki", a samozřejmě obrázkovým
doprovodem mnoha dětských knížek. Namátkou jmenuji "O zvědavé mašince",
"Polámal se mraveneček" či neskutečného počtu knížek "O krtečkovi".
Zdroj: Internet.
zpět