Jiří Anderle (* 14. září 1936)
Významný český malíř, grafik, kreslíř a ilustrátor.
Studoval (1955 - 1961) na VŠUP a AVU v Praze, obor malba a grafika u prof.
Antonína Pelce a V. Silovského. V letech 1969 - 1973 asistent Zdeňka Sklenáře
a Jiřího Trnky na VŠUP v Praze. Člen SČUG Hollar. Jeho počátky ovlivnilo
působení v Černém divadle Jiřího Srnce (1961 - 1969), od roku 1966 patří
k předním reprezentantům české grafiky v zahraničí. V desítkách grafických
a obrazových cyklů vytvořil jedno z nejnaléhavějších a nejpůsobivějších
podobenství současného člověka v jeho kontextech mytologických, historických,
sociologických: "Bez kůže" (1965 - 1967), "Perspektivy" (1970 - 1973), "Hry"
(1974 - 1975), "Portrét v čase" (1978 - 1979), "Zápisníky" (1980 - 1982), dále
"Apokalyptická genetika" (1982 - 1983), "Commedia dell arte" (1985). Významný
je cyklus obrazů, kreseb a grafik "Iluze a realita" (1980 - 1982), využívající
dobové fotografie. K nejlepším ilustracím patří ty, které lze nalézt v knize
Franze Kafky "Proměna". Zúčastnil se kolem 200 kolektivních výstav v zahraničí,
kde byl odměněn třiceti čtyřmi cenami (např. 1981 na Grand Prix Lublaň). Svým
imaginativním realismem ovlivnil tvorbu nejméně jedné generace českých grafiků.
Svým dílen je zastoupen ve sbírkách NG v Praze, Centra G. Pompidoua v Paříži,
Metropolitního muzea moderního umění v New Yorku, Galerii Uffizi Florencie,
Stedelijk museu v Amsterodamu aj. Zajímavostí je, že pravidelně moderuje svůj
vzpomínkový pořad vysílaný Českým rozhlasem 2 Praha vždy v sobotu večer.
Zdroj: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Ostrava, 1999.
Studoval (1955 - 1961) na VŠUP a AVU v Praze, obor malba a grafika u prof.
Antonína Pelce a V. Silovského. V letech 1969 - 1973 asistent Zdeňka Sklenáře
a Jiřího Trnky na VŠUP v Praze. Člen SČUG Hollar. Jeho počátky ovlivnilo
působení v Černém divadle Jiřího Srnce (1961 - 1969), od roku 1966 patří
k předním reprezentantům české grafiky v zahraničí. V desítkách grafických
a obrazových cyklů vytvořil jedno z nejnaléhavějších a nejpůsobivějších
podobenství současného člověka v jeho kontextech mytologických, historických,
sociologických: "Bez kůže" (1965 - 1967), "Perspektivy" (1970 - 1973), "Hry"
(1974 - 1975), "Portrét v čase" (1978 - 1979), "Zápisníky" (1980 - 1982), dále
"Apokalyptická genetika" (1982 - 1983), "Commedia dell arte" (1985). Významný
je cyklus obrazů, kreseb a grafik "Iluze a realita" (1980 - 1982), využívající
dobové fotografie. K nejlepším ilustracím patří ty, které lze nalézt v knize
Franze Kafky "Proměna". Zúčastnil se kolem 200 kolektivních výstav v zahraničí,
kde byl odměněn třiceti čtyřmi cenami (např. 1981 na Grand Prix Lublaň). Svým
imaginativním realismem ovlivnil tvorbu nejméně jedné generace českých grafiků.
Svým dílen je zastoupen ve sbírkách NG v Praze, Centra G. Pompidoua v Paříži,
Metropolitního muzea moderního umění v New Yorku, Galerii Uffizi Florencie,
Stedelijk museu v Amsterodamu aj. Zajímavostí je, že pravidelně moderuje svůj
vzpomínkový pořad vysílaný Českým rozhlasem 2 Praha vždy v sobotu večer.
Zdroj: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Ostrava, 1999.
zpět